Baletní oblečení a obuv

Novou premiérou baletu Národního divadla je Čarodějův učeň. Příběh vypráví známou lužickosrbskou legendu o chlapci Krabatovi, jenž se začne učit černé magii. Inscenace vznikla v režijním tandemu SKUTR, který tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Choreografii baletu připravil Jan Kodet. Premiéra Čarodějova učně se koná dnes večer v historické budově Národního divadla.Tvůrci o představení mluví jako o tanečním hororu. Přinášejí na scénu starou legendu z přelomu 17. a 18. století, která pojednává o chlapci, který se na prahu dospělosti přiblížil černé magii a je jí fascinován, dokud nepozná, že ho může i zahubit. Krabat zůstává dodnes jednou z nejoblíbenějších bytostí lužicko-srbského folklóru.

Inscenace v Národním divadle je určena nejen rodinám s dětmi a dospělým, ale hlavně dospívající mládeži. „Půjde o temný taneční příběh, který bude plný fyzických a dynamických choreografií Jana Kodeta. Scéna Jakuba Kopeckého se inspirovala kromě jiného opuštěnými industriálními budovami Libereckého kraje, které postupně pohlcuje příroda,“ říká před premiérou Lukáš Trpišovský.

Čarodějův učeň vždy patřil mezi děsivější z pohádek. Nahánět hrůzu má i jeho taneční verze. „Trošku toho strašení tam bude,“ připouští Martin Kukučka. Baletní převedení příběhu má však svá úskalí. „Knížka i film jsou hodně epické a přenášet epiku na divadlo je problém, zvláště v tanci,“ říká Trpišovský. Krabata tančí Viktor Konvalinka nebo Ondřej Vinklát a postavu Mistra ztvární Alexander Katsapov, respektive Petr Zuska.

Nová verze slavného baletního titulu vytvořená v duchu neoklasické taneční estetiky, k němuž se zejména čeští tvůrci a diváci rádi vracejí. Balet Romeo a Julie měl právě v Čechách svou světovou premiéru 30. prosince 1938 v Národním divadle v Brně. Romeo a Julie patří vždy k velmi úspěšným inscenacím a jeho uvádění na scénách Národního divadla v Praze má svoji tradici. Patří k titulům, které zdobí repertoár velkých divadel.

V případě nové inscenace půjde, tedy kromě základní osy příběhu jako takového, o dílo značně odlišné. Důvod zášti a věčného sváru mezi rody Monteků a Kapuletů není v původní Shakespearově tragédii blíže určen. Petr Zuska si tento základní aspekt dovolí v rámci inscenace pojmenovat coby věčný konflikt mužského a ženského principu, dvou polarit vzájemně vždy oscilujících na hraně přitažlivosti i nevyhnutelného ostrého antagonismu. Konflikt rácia a iracionálna, dobrých plánů a nekontrolovatelného následného zmaru. Konflikt mezi člověkem a Bohem. Esence výše zmíněného bude „červenou nití“ celého představení jako faktor tzv. druhého plánu, který však nestojí mimo samotný příběh, naopak ho prostupuje, ovlivňuje a spoluvytváří.

Tančí sólisté, soubor Baletu ND a děti z Baletní přípravky ND